Všeobecná zdravotnická pojišťovna
České republiky
Krajská pobočka
pro Královehradecký kraj
územní pracoviště Trutnov
Slezská 41, Trutnov

Věc: Vyjádření účastníka řízení ke správnímu řízení

Výše uvedený správní orgán doručil dne 7. května 2008 Ing. Zbyňku Cejnarovi oznámení o zahájení správního řízení sp. zn. PraO/69/01/2008. V tomto oznámení vyzval správní orgán účastníka řízení, aby se ve lhůtě 5 dnů k zahájenému řízení vyjádřil a označil důkazy na podporu svých tvrzení.

Účastník řízení Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s.r.o. tímto zasílá své první vyjádření ve věci.

Předně účastník řízení žádá a navrhuje, aby mu byla pro jeho vyjádření a navržení důkazů poskytnuta správním orgánem nová a delší lhůta, a to nejméně v délce 15 dnů. Není pochyb o tom, že předmětné správní řízení je složité a rozsáhlé jak po stránce skutkové, tak i po stránce právní. Ostatně správnímu orgánu trvalo řadu týdnů, než ve věci oficiálně zahájil správní řízení. Na druhou stranu uložil účastníku lhůtu k vyjádření v délce 5 kalendářních dnů.

Poskytnutá lhůta je krátká, nedostatečná pro řádné vyjádření k předmětu věci, navíc oznámení o zahájení řízení bylo doručeno ve středu 7.5.2008, den před státním svátkem. Účastník řízení je přesvědčen, že termín vyhotovení a doručení oznámení není náhodný. Oznámení bylo odesláno účastníku řízení tak, aby měl co nejméně času na vyjádření, fakticky jen dva pracovní dny. Je snahou správního orgánu dosáhnout toho, aby účastník řízení nemohl řádným a žádoucím způsobem bránit svá práva. Takovým postupem je porušena zásada spravedlivého procesu.

Oznámení o zahájení řízení trpí dalšími procesními vadami. Jednak nebylo řádně doručeno účastníkovi řízení, kterým je Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s.r.o., protože namísto doručování tomuto účastníkovi bylo doručováno panu Ing. Zbyňku Cejnarovi. Ten není účastníkem řízení, byť je jednatelem společnosti.

Oznámení o zahájení řízení uvádí, že správní řízení bylo zahájeno dle ustanovení § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění. Toto ustanovení se však týká správních řízení v jiných věcech a nepřipouští vedení správního řízení ve věci regulačních poplatků, s výjimkou sporných případů a na návrh pojištěnce. K tomu však v tomto případě nedošlo. Účastník řízení má proto za to, že zahájené správní řízení je vedeno nezákonně.

Další vadou řízení je to, že řízení o zahájení rozhodl Mgr. Ladislav Pilař. Ten není zástupcem příslušného správního orgánu oprávněným za něj jednat, protože pracuje ve funkci vedoucího právního oddělení územního pracoviště VZP ČR v Trutnově.

Oznámení o zahájení správního řízení je však i po obsahové stránce naprosto nedostačující, protože neobsahuje konkrétní popis skutků, kterými mělo údajně být porušeno ustanovení § 16a z. č. 48/1997 Sb. Správní orgán vůbec nezkoumá a nepopisuje, za jaké nezletilé pojištěnce údajně neměl být uhrazen regulační poplatek. Z oznámení není zřejmé, z čeho je dovozována opakovanost a soustavnost porušování zákona, účastník se proto nemůže řádně a kvalifikovaně vyjádřit, když pojišťovna neuvedla ani základní tvrzení nezbytná k zahájení řízení.

I po právní stránce je rozhodnutí o zahájení správního řízení nesprávné z několika důvodů. Předně je správní orgán ve svém rozhodování vázán celým právním řádem, nejen citovaným ustanovením § 16a z. č. 48/1997 Sb. Je pro něj závazná taktéž Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, občanský zákoník a ostatními zákony. Správní orgán zahájil řízení s odkazem na ustanovení § 16a odstavec 8 z. č. 48/1997 Sb., nezabýval se přitom vůbec okolností, že článek 31 Listiny základních práv a svobod stanoví, že každý občan má právo na zdraví a občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Výběr regulačního poplatku v penězích za poskytnutí zdravotní péče je přímým popřením citovaného ústavního práva. Správní orgán okolnost, že výběr poplatku je v rozporu s Listinou, naprosto ignoruje a s touto okolností se nijak nevypořádává, byť je to jeho povinností.

V posuzovaném případě není sporu o tom, že zdravotnické zařízení regulační poplatek za nezletilé pojištěnce vybralo. To nakonec nezpochybňuje ani správní orgán. Regulační poplatek byl také v souladu se zákonem pojišťovně řádně vykázán. Správní orgán spatřuje porušení na straně účastníka řízení v tom, že za nezletilého pojištěnce nevybral regulační poplatek přímo z majetku jeho zákonného zástupce. Ovšem takový výklad příslušného ustanovení, který zvolil správní orgán, totiž, že je porušením zákona, pokud je regulační poplatek zaplacený z majetku jiné osoby, než je zákonný zástupce nezletilého pojištěnce, je účelovým a nesprávným výkladem příslušného ustanovení a je v rozporu s občanským zákoníkem i ústavními právy občanů.

Je proti veškeré logice a proti právu tvrdit, že někdo jiný nesmí zaplatit za jiného regulační poplatek. Za nezletilého by tak nemohl zaplatit jiný příbuzný, než je zákonný zástupce. Nemohli by platit za něj prarodiče ani pedagogičtí pracovníci, pokud dítě potřebuje ošetření na školním výletě, táboře a podobně. Šlo by jednoznačně o porušení majetkových práv občanů, o nepřípustný zásah státu. Každý může být někým obdarován, může přijmout dar, každý má také právo dobrovolně plnit za jiného. Pravomocí zdravotní pojišťovny není zjišťovat, z jakého majetku byl regulační poplatek uhrazen, zda z majetku nezletilého pojištěnce, jeho zákonného zástupce, z půjčky či daru jiné osoby.

Správní řízení zahájené zdravotní pojišťovnou jde proti smyslu a účelu zákona. Dle důvodové zprávy k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou byly regulační poplatky zavedeny, se zavádí regulační poplatky jako nástroj vedoucí k omezení zneužívání zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Je zřejmé, že nezletilé dítě může samo jen těžko vědomě zneužívat systém zdravotní péče. Důvodová zpráva dále uvádí, že tyto poplatky jsou určeny především k omezení neúčelného čerpání zdravotní péče pojištěnci, přičemž hlavním cílem těchto poplatků je zajištění efektivního využívání finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění. Regulační poplatky bude pojištěnec hradit zdravotnickému zařízení v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Jde tedy o poplatky, které nemají veřejnoprávní charakter. Je tedy soukromoprávním vztahem mezi zdravotnickým zařízením a pojištěncem (jeho zákonným zástupcem), je tudíž jejich záležitostí, jakou formu úhrady tito zvolí.

Občanský zákoník umožňuje, aby účastníci uzavřeli smlouvu ve prospěch třetí osoby dle § 50 Občanského zákoníku. Třetí osoba je ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. V daném případně zdravotnické zařízení s dárcem dohodlo, že z daru budou hrazeny regulační poplatky za nezletilé ve smyslu citovaného ustanovení občanského zákoníku, jde o smlouvu ve prospěch třetí osoby. V okamžiku, kdy nezletilému pojištěnci vzniká poplatková povinnost, je pojištěnec – prostřednictvím svého zákonného či jiného oprávněného zástupce upozorněn na možnost uhradit regulační poplatek prostřednictvím daru. Pokud je vysloven souhlas, zdravotnické zařízení tedy regulační poplatek vybere od pojištěnce s tím, že finanční prostředky jsou uhrazeny z daru, který byl k tomuto účelu, ve prospěch třetí osoby - pojištěnce, poskytnut. Zákon (i když je považován za nesprávný a protiústavní) tedy stanoveným postupem nemůže být porušen, neboť regulační poplatek je vybrán, vykázán a zaplacen a účastníku řízení není vůbec jasné, v čem spatřuje pojišťovna porušení zákona, pro které vede správní řízení.

Jiný výklad není ostatně ani možný, protože kdyby se pojišťovny držely svého svérázného výkladu zákona, pak by musely postihovat i ta zdravotnická zařízení, která poplatek nevybrala proto, že jim jej pojištěnci odmítli zaplatit. Musely by postihovat i ostatní případy, kdy za pojištěnce, ať nezletilého nebo důchodce, platí třetí osoby. Jsou tisíce případů, kdy je platí jiní příbuzní, ale také obce, kde tito lidé žijí. I v tomto případě dle striktního výkladu zákona jde o porušení povinnosti zdravotnického zařízení a i proti těmto zařízením by měla pojišťovna dle svého pokřiveného právního názoru zahájit správní řízení.

Dle názoru účastníka řízení nedošlo v daném případě k porušení § 16a odst. 8 z. č. 48/1997 Sb.. Regulační poplatek vybrán byl, příslušné ustanovení nelze vykládat tak, že je porušením povinnosti výběru poplatku v případě, kdy jej za pojištěnce zaplatí jiná třetí osoba. Šlo by o zásah do soukromých práv třetích osob, který nemá oporu v zákonech. Účastník řízení je toho názoru, že samotné příslušné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, které stanoví právo na bezplatnou zdravotní péči. Formalistický výklad ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky porušuje základní práva občanů. Jde o asociální a nemorální postup zdravotní pojišťovny zakazující pomáhat jiným, například sociálně slabým jedincům.

V Praze dne 12.5.2008

Česko-německá horská nemocnice Krkonoše, s.r.o.
Ing. Zbyněk Cejnar, jednatel